Něco o mně

O mně

Mé zkušenosti, praxe a hodnoty

Tak a teď něco o mně... 

 Absolvovala jsem Gymnázium Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci a už tenkrát jsem měla jasný cíl dostat se na veterinu. V roce 2005 jsem byla přijata a v roce 2011 jsem promovala na VFU Brno, fakulta veterinárního lékařství. Během studia jsem navštěvovala praxe veterinářů jak na malá zvířata, tak na velká. Od roku 2006 jsem dojížěla na praxi k MVDr. Miroslavu Novákovi do Košic u Kutné Hory, kteří mě se svou ženou MVDr. Martinou Novákovou pomáhali získávat zkušenosti zejména s krávami a prasaty a také s krásami této praxe v terénu. Zároveň s praxí u doktorů Novákových jsem část každých letních prázdnin trávila v ordinaci MVDr. Romany Miksové a MVDr. Štěpánky Zachové v Humpolci, kde jsem po ukončení studia zakotvila do roku 2015. Tato práce mi přinesla nejvíce zkušeností s praxí malých zvířat. Naučila jsem se využívat ultrasonografii, rtg a analyzátory krve pro diagnostiku, zubní ultrazvuk i chod dobře zavedené ordinace. Během studia jsem navštěvovala kliniku chorob koní VFU Brno. Na klinice chorob přežvýkavců jsem složila diplomovou práci na téma Efekt suplementace krmné dávky dojnic biotinem na zdraví paznehtů. O úpravu a léčbu paznehtů dojnic jsem se začala zajímat díky MVDr. Novákovi. Od roku 2009 do roku 2014 jsem měla na starost úpravu paznehtů kulhajících dojnic v ZOD Hořice, farmy Koberovice a Hořice.

 Kontinuální sebevzdělávání je nedílnou součástí veterinární praxe. Snažím se navštěvovat odborné semináře s nejrůznějšími tématy, konzultuji kazuistiky se svými kolegy na odborných skupinách, studuji českou i zahraniční literaturu, když mám sílu a čas.

 Ve své ordinaci vycházím vstříc všem majitelům a snažím se vždy zjistit příčinu nemocí jejich miláčků. Pro diagnostiku využívám nejen podrobné klinické vyšetření, tak i přístroje na vyšetření krve (hematologie a biochemie), ultrasonografický přístroj Sonoscape S11, otoskop, laryngoskop či mikroskop a veterinární glukometr. Když je to zapotřebí, spolupracuji s dalšími pracovišti či laboratořemi, které mohou rozšířit mé diagnostické a terapeutické možnosti (ortopedie a stomatologie koní, ortopedie malých zvířat, inhalační anestezie, fyzioterapie, histologie, hematologie...). Péči o Vaše zvířata beru více jako své poslání než jako obyčejnou práci.

 Od května 2020 jsem se ujala vedení Útulku pro psy v Jihlavě. Byla to pro mne změna a zkušenost, ale tuto pozici jsem v únoru 2021 ukončila, abych se mohla naplno věnovat svému povolání. Jelikož jsem se rozhodla nadále zlepšovat a učit, přijala jsem nabídku částečného úvazku na klinice MVDr. Aloise Lázničky v Poříčí nad Sázavou.

 Rodina mého muže včelaří a i já jsem nově členkou včelařského spolku zde v Nové Cerekvi. Naše včelky produkují výborný med, o který pečujeme s velkou úctou. Tuto dobrotu je možné zakoupit u mne a mohu Vám zaručit, že se jedná o čistě přírodní produkt.

 Co nedělám...

 I veterinární medicína má svá etická pravidla. Neuznávám sterilizaci koček a fen formou aplikace hormonů. Neprovádím eutanázii nepohodlných zvířat nebo nemocných zvířat, která lze snadno vyléčit, a zdravých štěňat nebo koťat pro redukci počtu mláďat. Neprovádím velmi bolestivé zákroky bez anestezie nebo dostatečné analgezie. Chirurgické zákroky dělám dle pravidel sterility a šetrnosti vůči pacientovi, což zvyšuje cenu nákladů zákroku, ale zaručuje lepší pooperační výsledky. Vždy se snažím o minimalizaci stresu zvířete.

 Samozřejmě jsem jenom člověk a také mnoho věcí neumím. Však koukněme do humánní praxe, nikdo neumí všechny obory najednou jako ve veterině. Nedělám diagnostiku gravidity ultrasonograficky u koní, krav a prasat ani ultrazvukové a palpační vyšetření jejich pohlavního aparátu. Neprovádím umělou inseminaci. Jelikož nevlastním rtg, nedělám ani ortopedii. Samozřejmě ale mohu doporučit kolegy a kolegyně, kteří tyto výkony pro Vaše zvířata provedou.

Moje rodina a další lásky...

Trošku neplánovaně se mi rozrostla rodina o prvorozeného synka Jakuba (nar. 2011) a dvojčata Aničku a Lindu (nar. 2016), tudíž jsem z velké části zaneprázdněna mateřskými povinnostmi. Děti nám ale rostou před očima a lze i s nimi dělat čím dál více věcí i práce. Nelekejte se prosím, když se mnou budou ordinovat, ke zvířátkům jsou opatrné, vědí, co si mohou dovolit a poslouchají. 

 Mezi mé životní lásky a koníčky odjakživa patří koně. Přestože nepatřím mezi závodní jezdce, tato zvířata obdivuji a miluji. Vlastním valacha anglického plnokrevníka jménem Pygmalion a ještě jsme se ujali jednoho staršího valacha Jagurára, který si s dětmi užívá zasloužený důchod. A jelikož valachům rok 2021 přinesl samé nešťasné diagnózy, rozhodla jsem se omladit krev naší stáje a zakoupila jsem mladou klisnu moravského teplokrevníka Kiru. Jsem nejšťastnější člověk, když s nimi mohu pracovat, což je díky mé těžko předvídatelné práci velmi složité. Mou další a neméně důležitou láskou je můj věrný pes plemene hovawart Antony. Je to můj druhý pes tohoto plemene a opět se stále učím. První pes Honey mne naučil, jak důležitá je socializace v raném štěněcím věku. S Antonym jsem to už nepodcenila a snažím se mu věnovat nejen procházkami, ale i výcvikem. Zároveň jsem vděčná, že mě jeho chovatelka přivedla k nové vášni a to je B.A.R.F.